10.den  pondělí 29.7.


V NOVOHRADSKÝCH HORÁCH


           


            7.00 vstávám, noc byla perfektní, dokonalý oddych, Jirka ještě vyspává, je azuro!


            7.15 jdu nakoupit do konzumu nejen snídani (Rama, salám, koláče, tatranky, rohlíky, kávu, banány,...),


            7.30 snídaně s čajem a kávou,


            8.00 sušíme prádlo (využíváme všech našich gumicuků) a povídáme s Pavlem Majerem: má také prázdniny, jako já, je totiž učitelem tělocviku a dalších předmětů na zdejší základní škole. Poznáváme i jeho paní, také učitelku na prvním stupni místní školy. A tak se z našeho povídání stává stále více pedagogická rada.


            9.15 teprve teď se dostáváme k balení, sušíme celty, přicházejí se na nás jako na atrakci podívat místní děti, paní Majerová je zahání, aby nás nerušili ...Ještě oba navštěvujeme přírodní WC a budeme moci vyrazit. Trochu nás postihla „lenora“.


10.15 poslední společné foto před teepee (i ve firemním = Rubena), loučíme se s Pavlem, jako bychom se znali odjakživa – i to je na cykloturistice krásné: navazování nových kontaktů se stejně naladěnými lidmi!


10.30 odjezd: sluníčko už je pěkně vysoko. Nevadí, jsme bezvadně odpočatí, vymydlení, najedení, plni krásných dojmů a také očekávání, co nám přinese další týden naší „velké“ cesty.Vzhůru do sedel našich věrných ořů!


6  km   Pohorská Ves


11 km  11.11 Černé Údolí (Schwarzthal) 703m: osada založená původně voraři, kteří splavovali dříví po místní říčce Černé. V roce 1837 zde byla založena sklářská huť, která produkovala hyalit – červené a černé  neprůsvitné sklo. Napojujeme se na hlavní cyklotrasu č. 34, která prochází celými Novohradskými horami (a po níž bychom mohli včera přijet od Dolního Dvořiště).


13 km  11.22 ocitáme se v okrese České Budějovice a současně také v Přírodním parku Novohradské hory – příroda je tady opravdu nádherná, trasy perfektně vyznačené a turistů, zatím, poskrovnu. Tip na krásnou dovolenou.


            11:30 Stará Huť


16 km  11.45 Hojná Voda: v sedýlku na okraji obce pod Kraví horou (952m) tankujeme ze studánky opravdu dobrou „dobrou vodu“. Otvírá se nám odtud panoramatický pohled dolů do kraje ne nepodobný našemu z Hvězdy na Broumovsko.Cestu dolů k Dobré Vodě lemují hotýlky, penziony, rekreační zařízení.


18 km  12.10 Dobrá Voda: zastavujeme u dominanty kraje, poutního místa, barokního chrámu Panny Marie Utěšitelky (též Dobré Rady) a jdeme si prohlédnout tzv. čisté baroko.  Můžeme dovnitř jen nahlédnout skrz mříž za dveřmi a akorát tak načepovat svěcenou vodu. Kohout u kanystru otevřít lze, voda proudem teče, ale zavřít, bohužel,už ne! Není tu nikdo, kdo by nám pomohl, a tak zbaběle prcháme. Ve 12.25 odjíždíme serpentinami dolů po silnici k Horní Stropnici.


30 km  13.00 NOVÉ HRADY: obědváme pod slunečníky na rekonstruovaném historickém náměstí (uzená polévka, Gambrinus 10°), když „kde se vzali, tu se vzali“ mí kolegové z náchodského gymnázia Míla Javůrek a jeho Martina K. Jsou v Jindřichově Hradci  a popojíždějí po okolí střídavě autem i na kole. Zvláště nás rozesmál dotaz kde spíme. Odpovídáme po pravdě: v teepee!! A už musíme vysvětlovat. Další neplánované a o to více překvapivé setkání. (My jsme se zrovna včera bavili „o vlku“ a netušili jsme, že je „za humny“! Mílo neboj, my to zvládneme! Jirka jde kupovat film do foťáku, já posílám SMSku své ženě, která je nyní u příbuzných na Vranově. „Vše OK!“.


            14.00 odjíždíme po silnici východním směrem do vesničky Vyšné.


38 km  14.30 VYŠNÉ: tady Jirka v roce 1976 vojákoval u pohraničníků jako velitel čety. Vzpomíná a vypravuje. Vracíme se k budově bývalé hospody, kam chodili „za kulturou“ a kam za ním, čerstvým ženáčem, jezdila až z Náchoda Škodou 100 jeho Zdena. Fotíme opuštěný barák a jedeme se kousek podívat k „čáře“. Jirka volá Zdeně.


41 km  14.50 Jirkova rota u odbočky na Žofiinu Huť – opuštěný a notně zdevastovaný komplex budov bez známky života. „Tamhle jsem měl kancelář“ ukazuje Jirka a já fotím.“Ten dům na druhé straně silnice měl k dispozici velitel roty, tam vzadu za tím bodláčím byl autopark...“ pokračuje Jirka ve vzpomínání.


            Za železničním přejezdem začíná mít Jirka problémy se svým kolem. Jednak má hodně sjetý zadní plášť (ani v Náchodě už nebyl nový) a hlavně mu nejde pořádně přehazovat přesmykačem, protože má z neznámých důvodů křivý prostřední tác. Bude to chtít co nejdříve servis.


48 km  15.20 ČESKÉ VELENICE: a jsem po jedenácti dnech opět na Lužnici. Před dvěma týdny jsme se ženou a dalšími rodinnými posádkami sjížděli tuto řeku na kanoích ze Suchdola n.L. přes Majdalénu, Novou řeku, Nežárku, Veselí nad Lužnicí až do Soběslavi. Vzpomínky jsou ještě čerstvé a vody v korytě zrovna tak málo. Sháníme cykloservis, ale v jediném zdejším mají zrovna v pondělí zavřeno. To novou kartuš k plynovému vařiči nakonec za 118,-Kč kupujeme v železářství. Protože se chystáme dále jet po rakouské straně hranice, obstaráváme si pečivo, dorty k ice tee a na chodníku před cukrárnou hodujeme (nemají tu jediný stoleček se židlemi). Připadáme si jako cyklističtí „sadomasochisti“, když si k tomu čteme články z nového čísla Cykloturistiky. Teď už Lucku s Michalem chápeme daleko lépe, jsme přeci na jedné lodi! To článek o výletu dvou mládenců na Sněžku z polské Karpacze nás trochu rozesmává...


            Využíváme přechod pro pěší a cyklisty, ukážeme jen pasy a jedeme už po rakouském břehu Lainsitz. Chvíli se orientujeme a pak už míříme do centra Gmündu. V místním cykloshopu okukujeme nabízený sortiment: no – vybrali bychom si.


53 km  16.45 GMÜND (Ø 17,1 km/h, t: 3.06 hod): obdivujeme nádherně upravené historické náměstí, které se postupně stává klidovou zónou s nekonfliktním provozem aut a pěších. Pamatují tady i na nás – cyklisty (stylové stojany pro odložení kol, koridory pouze pro kolaře vyznačené odlišným dlážděním z miniaturních žulových kostek, odpočinková místa s lavičkami a stylovým občerstvením). Sem by měli jezdit naši radní na exkurze! Škoda, že nejsme plnohodnotně v Evropě. Tady by stálo za to svlažit vyprahlé hrdlo pěnivým mokem z bohaté nabídky...Alespoň se fotím u kašny, vlastně v kašně, omylem jsem si sedl na okraj přetékající kašny a tak mám pro další kilometry vodní chlazení...!


54 km  17.10 opouštíme Gmünd poblíž silničního přechodu k nám do ČR, my však za mostem přes Lužnici jedeme na sever podĺ hranice přes vesnici Breitensee do Neu-Nagelbergu, kde míjíme další silniční a kamionový přechod k nám -  Halámky.


63 km  Alt-Nagelberg, Brand: jsme nadšeni, zvolili jsme správně. Jedeme totiž po dokonalé asfaltce malebným údolím  proti proudu řeky Reissbach (u nás se nazývá Dračice), provoz je minimální, zato je stále na co koukat. Například na paralelně vedoucí trať dodnes využívané úzkokolejky.


78 km  17.30 LITSCHAU (Ø17,2 km/h, t: 4.20 hod): na náměstí si vaříme kávu, přikusujeme fidorku, předčítám z Cykloturistiky. Pohodu kazí jen zhoršující se počasí. Letní bouřka nás zahání na schody domu č.78, kola nachází azyl pod rozložitými korunami lip. Plánujeme další denní úseky. Vychází nám to k Víťovi Dostálovi na nedělní večer a příjezd domů na úterý 6. srpna. No uvidíme, nebudeme předbíhat, abychom snad něco nezakřikli, cesta to bude ještě dlouhá a jistě i náročná. Stačí chvilka nepozornosti nebo jen obyčejná smůla a z triumfu by mohl být návrat v tichosti. Raději nemyslet na všechna protivenství a poctivě dál šlapat do pedálů!


Konečně je po lijáku. Hrnky od kafe myjeme v městské kašně, v 19.38 odjíždíme do Saass a po perfektních už oschlých silničkách s oblázkovým asfaltem pokračujeme již značně kopcovitou krajinou přes Griesbach k hraničnímu přechodu Grametten/Nová Bystřice. Kousek odtud míjíme odbočku na Haugschlag, za kterým leží nejsevernější místo Rakouska! To však necháme ke zdolání našim jižním sousedům.


89 km  20.30 hraniční přechod Grametten/Nová Bystřice (Ø 17,5 km/h, t: 5.05 hod, 1150km): uháníme dnešní maximálkou z kopce „domů“, brzdí nás až „kritérium“ po objížďkách rozkopané Nové Bystřice. Zato tu objevujeme dvě cykloprodejny. Zítra se sem vrátíme a provedeme generální údržbu našich kol! Teď však míříme k blízkému rybníku Osika, kde chceme nocovat.


96 km  21.10 OSIKA - rybník a stejnojmenný autokemp: výjimečně ještě za světla a obzvláště rychle stavíme stan přesně na tom samém místě jako v r.1992, kdy jsme tady byli na rodinné dovolené s kamarády Honzů. Voláme domů a protože dnes bylo opravdu teplo a pořádně jsme vyprahli, jdeme nejdříve na pivo a teprve pak vaříme česnečku k večeři. Sprchy tady mají od 21.00 zavřené, hadi! Tak tedy hygiena bude až ráno po sedmé. Budeme se těšit celou noc!


            23.00 „mrtví“ a špinaví usínáme.


(Ø 17,5 km/h, t: 5.29 hod, max. 62 km/h, celkem 1157 km)