6.den   čtvrtek 25.7.


„GO WEST“ A TO FEST!


 


            6.00 budíček, probouzíme se do uplakaného dne, pomalu se chystáme do života, noc byla perfektní – v suchu a na rovném nám nebyla ani zima, snídáme, balíme, boty nemohly uschnout (i když jsme je vycpali novinami) a tak nohy „dávám“ do igelitových sáčků (jako kdysi, když jsem ještě hrál v zimní slotě fotbal). Před chvílí navíc začalo opět drobně pršet.


7.45 odjezd: ještě namazat řetězy a už zase jedeme, za chvilku se strojíme do bund, je vlezlá zima, odhaduji to tak na 12-14°C!, Jelení, Velký močál , přírodní park Přebuz.


9 km    Rolava: připadáme si jako bychom už najednou byli na Šumavě – široké pláně, rašeliniště, osamocené solitérní smrky a pár stavení vytrvalých horalů, roztroušené pozůstatky civilizace nedávných časů. Počasí se pročišťuje, je tu nádherně, krajina je úžasně fotogenická (znovu a znovu lituji že nemám materiál), míjíme nový altán vhodný k přenocování, cyklotrasy jsou kvalitně vyznačeny, nemůžeme zabloudit.


10-14km prudkým sjezdem serpentinami rychlostí přes 50km/h se dostáváme k druhému altánu vlevo u silnice.


            8.15 hygiena, rozkročeni přes potůček provádíme údržbu těla i duše, objevilo se sluníčko, je příjemné nastavovat mokrá záda hřejivým paprskům,


15 km míjíme dětské stanové tábory (jsou pěkně vyplavené, děcka v pláštěnkách a v holínkách) a po chvíli i veřejné tábořiště s bufetem, my však uháníme údolím Rájeckého potoka stále níž (to bude nádherný průměr) na snídani do Kraslic.


22 km  9.10 KRASLICE: pohoda v rychlém občerstvení na náměstí (mléko, vlašák a sekaná, koblihy + kafíčko), je stále zima a diáky nikde nemají,


            10.00 odjezd a jedeme „od nuly“, vždyť původně jsme včera chtěli dojet až sem.


            Okolo fabriky na hudební nástroje Amati a podél řeky Svatavy plni sil uháníme fantasticky rychle, ale bohužel špatným směrem na jih na Sokolov. Proto v Oloví (sklárna Glaverbel) přejíždíme na pravý břeh a stoupáme do Krajkové (továrna Extraplast) – jsou odtud výhledy na povrchové hnědouhelné doly u Habartova a Sokolova (fuj), prudkým sjezdem se dostáváme k vodní nádrži Skalka, proti Libockému potoku vystoupáme do Opatova (a to už jsme v okrese Cheb), už je vidět do Ašského výběžku až na konec Čech!


53 km 11.50 Luby: (sídlo firmy Cremona), konečně se s obavami Jirkovi přiznávám ke svému hrubému navigačnímu pochybení, vždyť jsme najeli navíc16 km! Ani nejde tak o kilometry jako o čas. Ale Jirka je opravdu pohodář: „to máš jedno, vždyť jsme se alespoň pěkně projeli zajímavou trasou“. Uf, to mi spadl kámen ze srdce, navíc se roztrhaly i mraky na obloze a pálí slunce – konečně! Převlékáme se do lehkého (obdivuji Jirkova kanibala – trochu pirátsky vyvedený a novotou zářící červenočerný dres se zkříženými hnátami, co dostal k Vánocům od syna Jakuba, od  teď je pro mě Hanibal -  kanibal), prodíráme se přes louku a les (terénní bahenní vložka) do Vackova a Smrčinu a konečně se ocitáme v Plesné.


60 km  12.30  PLESNÁ (613km celkem, Æ  19,5km/h, t: 3.05):  oběd v restauraci (malé pivo Gambrinus 10°, slepičí polévka a rohlík), sledujeme v televizi Hovory H a s panem Horníčkem opravdu dobře relaxujeme!


61 km 13.00 turistický přechod Plesná/Bad Brambach: nikdo nikde (docela podezřelé na to, že jsou prázdniny a hlavní turistická sezona)!


66 km  13.55 z kopce nad městem zajíždíme kvůli orientaci dolů do lázní, projíždíme se po kolonádě, je tu záplava českých turistů, které sem „vyplivly“ výletní autobusy, po fungl nové asfaltce stoupáme „utahovákem“ na turistický přechod Horní Paseky.


67,5km 14.10 a jsme „doma“ v Ašském výběžku (a opět bez kontroly) a do Aše jen 7 km! Ale musíme ještě dvakrát přes kopečky, a pořádné, a přes Vernéřov (trasa č.2060).


75,5km 14.50  AŠ: musím si opět, a to již poněkolikáté, poopravit své představy: město neleží v rovině, ale na úbočí kopce Háj (757m), konečně nacházím regulérní Foto-kino: majitel, pan Hansmann, vytahuje ze svých železných zásob Konicu 36x100 a v duchu hesla „lepší něco, nežli nic“ nabíjím svůj „kanón“ značky Minolta. Za městem zvoníme na vrátnici a tankujeme vodu. Po stezce č.2058 plánujeme dosažení nejzápadnějšího cípu naší země.


84 km  16.00 letního SEČ: stojíme v ohbí poplachovky na trase plynovodu v místě zvaném Újezd (patrně tu dříve byl vojenský) na nejzápadnějším místu ČR 12°05‘VD severozápadně od Aše u obce Krásná a dosahujeme tak 2. postupný cíl naší expedice. Dál na západ už cesta pro kolo nevede. Oblékáme přes bundy trička Rubeny (je totiž citelná zima) a 3x se fotíme! Zejména diáky budou veselé: konečně mám film (poprvé od Cínovce) a konečně „zamakala“ samospoušť (využili jsme skruže a plastového barelu jako podstavce pod cestovní stativek – viz foto Čug a Geg). Jedeme necelý 1km na SV k lesu schovat se před větrem a na oslavu našeho dalšího úspěchu Jirka vaří výbornou česnečku a brazilskou kávu. Je nám fajn. Jsme spokojeni! Dělíme se o svou radost s houbařem: on má plný košík praváků, my zase plné brašny zážitků!


            17.30 odjíždíme po trase č.2059 přes Krásnou do Aše, opět drobně prší a je chladno - asi 15°C, ale jedeme!


94 km  18.15 AŠ -  Penny market: děláme velký nákup (dopřáváme si i lovečák), přepadává mě „velká“ a pobytu na zaměstnaneckém WC využívám k získání 2 velkých igelitových pytlů na odpadky a k intenzivní automasáži bolavých kolen, vše završuji instalací mikrotenových sáčků pod čapáky (kolena tak budou pěkně v teplíčku, toto provizorní opatření se mi v dalších dnech velmi osvědčilo)! Ještě vše nacpat do brašen, sníst pribiňáky a nějaký ten rohlík, pravidelná porada nad mapou a můžeme vyrazit.


            18.55 odjíždíme po výpadovce na Cheb, po pravé ruce se rýsují pohraniční hvozdy Smrčin, neodoláváme a na první křižovatce (je právě ve výstavbě: napojuje se zde nedávno dokončený obchvat Aše vedoucí od hraničního přechodu Aš/Selb) odbočujeme přes železniční trať u samoty Nový Žďár a napojujeme se na cyklotrasu č.2063, která nás má dovést až do Chebu


113km 20.15 stále jedeme klasickou poplachovou podél bývalé západní hranice východního světa, hrubozrnný asfalt střídá šotolina a místy i betonové panely, je to nádherná cross country: nahoru a dolů, až k horizontu dlouhé a přímé úseky se střídají s nepřehlednými, technickými úseky s mnoha zatáčkami, sjezdy navazují na výjezdy, místa je často jen tak akorát na šíři řidítek, přehazovačky si neodpočinou, ale ani my se nešetříme, je znát, že jsme v Aši doplnili energii a jede se nám přímo fantasticky (Æ  16,6 km/h, t: 6.48 ), míjíme odbočku k opuštěným budovám bývalé pohraniční roty v Libé, focením se (bohužel) nezdržujeme.


117km 20.32t: 7.02, okraj vodní nádrže Skalka (napájená Ohří, která zhruba kilometr odtud přitéká z Bavorska pod názvem Eger): naši spanilou jízdu zastavuje první defekt, zadní kolo Jirkova Superiora je prázdné, Jirka si však ví rady, jen kdyby ho tak nežraly mušky, (asi jim po několikadenní dřině pěkně voníme, už 4 dny jsme totiž neměli sprchu, pokud nepočítám tu oblačnou na Klínovci ), snažím se kamarádovi pomoci podáváním demontovaných dílů a odháněním dotěrného hmyzu, on sám si pomáhá pěkně šťavnatým klením!


            21.05 vše hotovo a sbaleno, vyjíždíme, začíná se stmívat a máme problémy s orientací, původně jsme chtěli přespat v nějakém kempu na břehu nádrže, ale nic vhodného nenacházíme a cesta náhle končí na louce a ta v rákosí, vracíme se zpět na silnici a za houstnoucí tmy uháníme na východ, kde podle světýlek tušíme Cheb, s větrem v zádech si ještě vylepšujeme denní průměr


127km 21.50 benzínka Z (=Zlaťák) podle loga, ve skutečnosti již v síti RobinOilu: voláme domů, domlouváme si nejprve sprchu (jsou zařízeni pro řidiče kamionů) a pak (už vymydlení a voňaví) i nocleh: ne ve stanu, ale díky sympatickému, dlouhovlasému a hlavně ochotnému pumpaři si rozkládáme karimatky v šatně pro personál. Je zde čisto, sucho, teplo, WC, sprcha, umývadlo – tedy vše, čeho se nám v předchozích dnech stále více nedostávalo. Pereme moiru atd., rozvěšujeme mokré věci včetně stanu, do rána bude vše včetně brašen suché (kola máme zaparkované ve vedlejší šatně), dáváme si kávu z automatu, studujeme mapy z nabízeného sortimentu, vyprávíme a radíme se s pumpařem a na dobrou noc si ještě dopřáváme lahvového Gambrinuse.


            00.15 zaléháme v teple do rozepnutých spacáků na dlaždičkách šatny. Díky za nečekaný komfort! Rádi jsme slíbili, že o půl osmé ráno vypadneme.